Přejít na starý web Chorvatsko.cz

Osor, městečko hudby a výtvarného umění

Středověké městečko Osor ožívá v letních měsících, kdy se v něm konají výtvarné výstavy a proslulý festival klasické hudby Osorské hudební večery.

Chorvatsko... Články ... Témata ... Osor, městečko…
Publikováno: 13.07.2016

Středověké městečko Osor, které leží u mostu přes průplav mezi kvarnerskými ostrovy Cres a Lošinj, je tichou oázou minulosti v dnešním uspěchaném světě, kde se doslova zastavil čas. Jeho slavná minulost sahá až do bájných časů řeckých plaveb, kdy nesl jméno Apsoros a byl spojen s mýtem o Argonautech a Medeině zločinu. Pro Římany byl významným bodem na plavebních cestách, protože již tehdy prokopaný průplav urychloval plavbu ze severního Jadranu do Dalmácie. Významným přístavem byl ještě na začátku panování Benátek, ale v 15. a 16. století ztrácel svůj význam objevením nových plavebních cest, zdejšími častými morovými ranami a trvalým nebezpečím malárie.

Osor
Osor

V jeho středověkých domech a palácích sevřených částečně dochovanými hradbami žije dnes pouze 80 obyvatel, ale městečko ožívá vždy v letních měsících, kdy se v něm konají výtvarné výstavy a proslulý festival Osorské hudební večery (Osorske glazbene večeri), který má tradici od roku 1976.

Častou přítomnost výtvarných umělců dokládá výtvarná výzdoba městečka. Sochy lze najít všude: na veřejných prostranstvích, ve správních budovách, muzeích, v soukromých domech. Značná část skulptur je tématicky zaměřené především na hudbu a hudební tvorbu.

Unikátní atmosféra tohoto spícího městečka využil Daniel Marušić (1931 - 2009), filmový režisér a velká osobnost chorvatské kultury 20. století. Jeho hlavní myšlenkou bylo přeměnit Osor v místo hudby a výtvarného umění. Podařilo se mu soustředit na jeho hlavní náměstí a další místa sochy slavných chorvatských sochařů Ivana Meštroviće, Frana Kršiniće, Vanje Radauše a Marije Ujević, všechny na hudební témata. Přilehlé ulice obohatily plastiky předních chorvatských hudebních tvůrců jako Jakova Gotovce, Stjepana Šuleka, Franja Krežmy a dalších a vznikla tak galerie pod širým nebem nazvaná Sochařství a hudba (Perivoj skulptura Kiparstvo i glazba). Busty dalších hudebních tvůrců v Aleji chorvatských skladatelů (Aleja hrvatskih skladatelja) jako Ivana Brkanoviće, Borise Papandopula. Dory Pejačević a dalších vytvořených Marií Ujević, Kuzmou Kovačićem, Petrem Barišićem, Ninou Horvat a jinými výtvarníky, jsou trvalou připomínkou jejich významu v chorvatské hudbě.

Daniel Marušić, kterému Titův režim nebyl nakloněn, našel v Osoru a jeho hudebních večerech možnost splnit své vnitřní poslání, svou uměleckou vizi.

Pokud jde o výtvarné umění, může se Osor díky Marušićovi pochlubit i skvělým moderním malířským dílem, Křížovou cestou v osorské katedrále. V průběhu let se Marušić zasloužil o zvýšení zájmu místních orgánů o kulturu a ochranu historického dědictví, obnovu památek minulosti a pořádání kulturních akcí.

Těžiště Marušićovy činnost lze spatřovat především v oblasti hudební tvorby a její prezentaci. Hudba skladatelů všech generací zněl z osorských scén, které tvořily hudbě nádhernou kulisu. Marušić propagoval starou a moderní hudbu, především chorvatskou. Každé orchestrální těleso, každý sólista musel na festivalu uvádět alespoň jedno chorvatské hudební dílo. Tak se dostávala chorvatská hudební tvorba, spolu se současně uváděnými díly světových skladatelů, do povědomí návštěvníků Osorských hudebních večerů. Pro chorvatské moderní hudební skladatele představovala Marušićova aktivita v tomto směru mimořádný podnět pro jejich další tvorbu.

Velmi záslužnou Marušićovou aktivitou bylo věnovat každoročně soustředěnou pozornost jednou z významných chorvatských hudebních tvůrců všech dob a uvádět jejich díla na večerech. Tak se vystřídali např. Boris Papandulo, Stjepan Šulek, Ivan Brkanović, Božidar Kunc, Ivan Mane Jarnović, Luka a Antun Sorkočević, Josip Mihovil Stratik. Jakov Gotovac, Vladimir a Juraj Stahuljak, Andjelko Klobučar, Bruno Bjelinski a mnozí další.

Po smrti Marušiće se organizace večerů ujal hudební skladatel, dirigent a bývalý ministr kultury Berislav Šipuš, který úspěšně pokračuje ve stopách Marušićových.

Díky svému hudebnímu programu, akcentujícímu především na chorvatskou hudební tvorbu, výběru vynikajících interpretů a významu pro kulturní život na ostrovech Cres a Lošinj byl tento hudební festival prohlášen v roce 2011 národním festivalem.

Letošní 41. Osorské hudební večery jsou věnovány hudebnímu skladateli Josipu Štolzerovi Slavinskému (1896 – 1955). Konají se od 17. července do 21. srpna 2016. Podrobný program najdete na stránkách: www.osorfestival.eu.


Zdroj informací:

Nejbližší zajímavá místa

Mohlo by vás zajímat